Ve Zlivanu vyšla velmi pěkná reakce ředitele školy pana Režného na snahu opoziční zastupitelky paní Koudelkové přiživovat vylhanou kampaň o tom, jak se ve Zlivi vedení města snaží ničit přírodu. Zveřejňujeme článek pana ředitele v plném znění:
Se zájmem si přečtu každé nové číslo Zlivanu a jsem rád, že to není jen informační zpravodaj města, ale že je zde i prostor pro různé názory k aktuálním problémům Zlivi. V posledním čísle mne zaujal článek „Hledáme neznámého pachatele“.
Je chvályhodné, že pisatelce leží na srdci zeleň ve Zlivi. Článek je velmi emotivní a velice fundovaně napsán, takže neznalý čtenář snadno dojde k názoru, že město řídí gauneři, kteří chtějí všechny stromy pokácet. Tohoto efektu je dosaženo velice šikovnou manipulací, působením na city a vyhýbáním se faktům. Toto tvrzení mohu doložit na následující větě citované z uvedeného článku: „Již v minulém volebním období, kdy v našem městě padly nejen nádherné hlohy před školní budovou, ale i desítky dalších vzrostlých stromů, jsem se dotazovala tehdy ještě úřadujícího starosty pana Štabrňáka, kdy tento boj se stromy skončí.“ Jako ředitel školy mám osobní podíl na pokácení zmíněných hlohů před školou. Jaká jsou ale skutečná fakta?
Je pravda, že před školou byly nádherné hlohy vysazené při otevření školy před šedesáti lety. Tyto hlohy však v posledních letech již nádherné rozhodně nebyly. Asi před deseti lety začaly stromy usychat. Na rozdíl od tvrzení pisatelky jsme však bojovali za jejich záchranu. Nejprve jsme to řešili prořezávkou suchých větví, ale nepomohlo to. Do předloňského roku zcela uschly čtyři stromy, dalších šest stromů mělo koruny z poloviny suché a pouze tři stromy byly relativně zdravé. Situaci jsem řešil s dendrologem a radou města. Těch hlohů mně bylo opravdu velmi líto, vždyť několik desetiletí byly krásnou ozdobou školy, ale proces usychání nešlo zastavit. A tak došlo k rozhodnutí, že všechny stromy budou nahrazeny novými. Tuto informaci jsem v únoru 2017 zveřejnil na webových stránkách školy, abych předešel zbytečným dohadům, a je mi záhadou, že ji pisatelka článku (učitelka školy) nezná.
Na místě starých stromů byly tedy odbornou firmou vysazeny nové, a dokonce se podařilo zachovat i jejich barevnou skladbu. Dnes mohu říci, že nádherné hlohy před školou opět jsou, jen jsou zatím ještě mladé a mají před sebou ještě dlouhou budoucnost.
Přeji čtenářům, aby si na všechno vytvořili názor teprve na základě skutečných informací a nepodléhali manipulativním článkům, byť jistě dobře míněným.
Jan Režný, ředitel školy